Get Adobe Flash player

Jazyk webu

Czech Arabic Chinese (Traditional) English French German Greek Hungarian Italian Japanese Polish Russian Slovak Spanish

Novinky na OO7

Posílili jsme knihovnu o další tituly
http://james-bond.cz/bondovky/knihovna-oo7

 

Nový životopis - Raymond Benson
http://james-bond.cz/raymond-benson

 

Otevřeli jsme BAR OO7 - namíchejte si váš oblíbený koktejl
http://james-bond.cz/bondovky/napoje-bar-oo7

 

 

Narozen 19. Dubna 1922 / zemřel 22. Října 1995
Místo narození: Clapham, South London, Velká Británie / místo úmrtí: Londýn, Velká Británie

Sir Kingsley William Amis, CBE byl anglický spisovatel, básník. kritik a učitel. Napsal více než 20 románů, šest svazků poezie, paměti, různé povídky, rozhlasové a televizní scénáře, a také práce sociální a literární kritiky. Podle autora jeho životopisu Zachary Leader byl Amis "nejlepším anglickým spisovatelelem žánru komedie druhé poloviny dvacátého století." Byl otcem britského romanopisce Martina Amise.

Roku 2008 označili The Times Kingsleyho Amise devátým na žebříčku 50 největších britských spisovatelů od roku 1945.

Biografie

Kingsley Amis se narodil v Claphamu, v jižním Londýně, jako syn Williama Roberta Amise, úředníka ve firmě na hořčiči v Londýně a jeho ženy Rosa Annie, rozené Lucas. Byl vychován v Norbury – později řekl "není to ve skutečnosti místo, je to pouze výraz na mapě, v podstatě bych mohl říct že pocházím se staniceNorbury". Studoval na stipendium ve škole v Londýně, a po roce, v dubnu 1941, byl přijat na St. John's College v Oxfordu, také na stipendiu, kde předčítal angličtinu. Tam potkal Philipa Larkina, se kterým utvořil nejdůležitější přátelství svého života. Zatímco byl na Oxfordu, v červnu 1941, Amis vstoupil do komunistické strany Velké Británie. Po roce, v červenci 1942, byl povolán do vojenské služby. Poté, co dosloužil v Royal Corps of Signals v druhé světové válce, se v říjnu 1945 vrátil do Oxfordu, aby dokončil své vzdělání.

Roku 1946 potkal Hilary Bardwell. Vzali se roku 1948, poté co otěhotněla a čekala jejich první dítě, Philipa. Amis původně plánoval potrat, ale rozmyslel si to ze strachu o její bezpečí. Stal se lektorem angličtiny na University of Wales, Swansea ( 1949-1961 ). Následovaly další dvě děti: Martin v srpnu 1949 a Sally v lednu 1954. Pár dní po Sallyně narození vydal svůj první román Lucky Jim, který byl publikován s velkým úspěchem. Kritici viděli, že to je to, po čem lidé v Británii v roce 1950 touží. Roku 1972 , se krom působivého prodeje ve Velké Británii prodalo také jeden a čtvrt milionu brožovaných výtisků ve Spojených státech, také bylo přeloženo do dvaceti jazyků, včetně češtiny , hebrejštiny , korejštiny a srbochorvatštiny . Román vyhrál cenu Somerset Maugham pro beletrii a Amis byl spojován se spisovateli označenými jako rozhněvaní mladí muži . Lucky Jim byl jedním z prvních britských románů napsaných na vysoké škole, a tím vytvořil precedens pro další generace spisovatelů , jako je Malcolm Bradbury , David Lodge , Tom Sharpe a Howard Jacobson . Jako básník byl Amis byl spojován s The Movement.

Běhel let 1958–1959 uskutečnil svou první návštěvu Spojených států, kde navštívil kolegy kreativního psaní na unevirzitě Princeton a také vyučující na dalších severovýchodních univerzitách. Po návratu do Británie se vrátil do starých kolejí a začal se dívat po novém místě; po třinácti letech v Swansea, se Amis stal členem v Peterhouse, Cambridge (1961–1963). Tohoto kroku však do roku litoval, jelikož ho Cambridge akademicky a společensky zklamala a roku 1963 resignoval.

Roku 1963 Hilary odhalila Amisovu milostnou pletku se spisovatelkou Elizabeth Jane Howard. Hilary a Amis se v srpnu odloučili; on odešel žít s Howardovou. S Hilary se rozvedl roku 1965 a stejného roku si vzal Howardovou; Jane a Kingsley se rozvedli roku 1983. Ve svém posledním roce sdílel Amis dům se svou první ženou Hilary a jejím třetím manželem Alastairem Boydem, sedmým baronem Kilmarnockým. Martin napsal memoár Zkušenosti o životět, šarmu a úpadku o svém otci.

Amis byl roku 1990 pasován do rytířského stavu. V srpnu roku 1995 upadl, trpěl bolestí a bylo u něj podezření na mrtvici. Poté, co se zdálo, že se uzdravuje, se jeho stav náhle zhoršil, musel se vrátit do nemocnice a 22. října 1995 zemřel v nemocnici St Pancras v Londýně. Byl zpopelněn a jeho popel leží v krematoriu Golders Green Crematorium.

Literární práce

Amis je známý hlavně jako spisovatel žánru komedie v středních až pozdních dvacátých letech v Británii, ale jeho literární práce zahrnuje spoustu žánrů - poezie, eseje a kritiky, povídky, knihy o jídle a pití, antologie a řadu románů se stylu sci-fi či záhad. Jeho kariéra původně vyvinula jakýsi vzorec psaní, který poté následovatl jeho blízký přítel Philip Larkin. Než s etsal známým jako básník, vydal Larkin dva romány; na druhou stranu si Amis původně přál být básníkem a vrhnul se na psaní románů až po vydání několika svazků poezie. PO celou dobu své kariéry pokračoval v psaní poezie, která byla známá pro svůj typický přímočarý a dostupný styl, který mnohdy maskoval nuance myšlení, například "Bookshop Idyll" nebo "Against Romanticism", stejně jako to dělal ve svých románech.

Amisovo první román, Lucky Jim (1954), je pravděpodobně jeho nejznámější. Román satirizuje snobský akademický sbor univerzity z červených cihel, očima hlavního hrdiny, Jima Dixona, který se snaží stát mladým učitelem historie. Román byl vnímán jako součást hnutí rozhněvaných mladých mužů z roku 1950, které reagovalo na konvenční britský život, ačkoli Amis nikdy tento výklad nepodpořil. Amisovo jiné romány z roku 1950 a na počátku 1960 podobně líčí situace současného britského života, často vycházející z vlastních zkušeností. Uncertain Feeling (1955) se zaměřuje na mladého provinčního knihovníka a jeho pokušení k cizoložství; I Like It Here (1958) ukazuje Amisovo pohrdavý pohled "do zahraničí " a následně jeho jeho vlastní cestu po evropském kontinentu s mladou rodinou, Take a Girl Like You (1960) je částěčně dílo autobiografické, ale zůstává nezmíněno v otázkách sexuality a lásky v běžném moderním životě, sleduje námluvy a svádění hrdinky Jenny Bunn jejím mladým učitelem Patrickem Standishem.

S dílem The Anti-Death League (1966), začal Amis trochu experimentovat v psaní – v obsahu či stylu – které ovlivnilo hlavně jeho díla v šedesátých a sedmdesátých letech. Amisův odchod od přísného realismu není ještě tak zřejmý v jeho prvních komedilních dílech, jak by se mohlo zdát na první pohled. Od mala dychtivě četl žánr sci-fi a tento zájem zapojim do své přednášky Christian Gauss Lectures roku 1958 při návštěvě na üniverzitě Princeton. Přednášky byly publikovány v tomto roce jako Nové mapy pekla: A Survey of Science Fiction, vážné, ale jemné zacházení s žánrem vypovídalo o člověku a společnosti. Amis byl zvláště nadšený z děl autorů Frederika Pohla a C. M. Kornblutha a v Nových mapách pekla zavedl termín "komické peklo" k popsání druhu humoru. Amis dále zobrazuje svou oddanost k žánru v editaci se sovietologistou Robertem Conquestem ve sci-fi sérii Spektrum I- V, který kreslil od padesátých let v časopise Ohromující sci-fi .

Během času se Amis ne úplně odvrátil od komediálního realismu děl Lucky Jim a Take a Girl Like You. Díla I Want It Now (1968) a Girl, 20 (1971) obě zobrazují "houpající se" atmosféru Londýna v pozdních šedesátých letech, kterých se Amis účastnil, i když kniha není plně autobiografickál. Například dílo Girl, 20, je zasazeno do světa klasické (a popové) hudby, kterého Amis nebyl součástí.

V průběhu padesátých, šedesátých a sedmdesátých let produkoval Amis pravidelně eseje a kritiky, a to hlavně pro novinářské publikace Některé z těchto děl byly shromážděny do sbírky s názvem What Became of Jane Austen? a Other Essays. Amisovo názory na knihy a osoby se často jevily jako konzervativní a přesto jak ukazuje titulní esej jeho sbírky, nebyl tak uctivý ke klasice a tradiční morálce, ale více se nakloňoval k nezávislým úsudkům.

Koncem šedesátých let, kdy psal pod pseudonymem práce spojené s fiktivním špionem, začal být Amis spojován s romány Jamese Bonda od Iana Fleminga, což rád přijal. Roku 1965 napsal populární dílo The James Bond Dossier pod svým vlastním jménem. Stejného roku napsal The Book of Bond nebo Every Man His Own 007 příručky k tomu jak být chytrám špionem, pod pseudonymem"Lt Col. William ('Bill') Tanner", Tanner byl M's náčelník šťábu v mnoha Flemingových Bondovkách. Roku 1968 napsal dílo Colonel Sun, které bylo vydáno pod pseudonymem "Robert Markham".

Amisův literární styl se výrazně změnil po roce 1970, s výjimkou díla The Old Devils, které vyhrálo cenu Booker Prize. Několik kritiků ho obvinilo, že je staromódní a jiní že oproti dřívějšku postrádá jeho výstup lidskost, vtip a soucit.

Amis byl za svou kariéru třikrát nominován na cenu Man Booker Prize za díla Ending Up (1974), Jake Thing (1978), a The Old Devils, za které cenu roku 1986 získal.

 

Osobní život a politika

Za mladých let na Oxfordu se Amis krátce připojil ke komunistické skupině. Později popsal tuto část svého politického života jako "the callow Marxist phase that seemed almost compulsory in Oxford".

Nějakou dobu po válce se Amis jmenovitě hlásil k levici a roku 1950 prohlásil, že bude vždy hlasovat pro labouristickou stranu. Ale nakonec tíhnul víc a víc k pravici, tento vývoj se ukazuje v eseji "Why Lucky Jim Turned Right" z roku 1967 a jeho konzervatismus a anti-komunismus může být viděn také v jeho pozdějších pracech, například Hide and Seek (1980). Dále promlouval na institutu Adam Smith, kde argumentovat proti vládní dotaci na umění.

Ams byl podle svých vlastních slov a biografie sériový cizoložník v mnoha aspektech jeho života. Není divu, že to byl jeden z hlavních faktorů přispívajících k rozpadu jeho prvního manželství. Známá fotografie Amise spícího na Jugoslávské pláži se sloganem na jeho zádech (napsaným jeho ženou Hilly) - "1 Fat Englishman – I fuck anything".

V jedněch ze svých pamětí Amis napsal: "Čas od času si uvědomím, že mám pověst jednoho z největších pijáků, ne-li dokonce opilců naší doby". Říkal, že je to výsledek naivní snahy části jeho čtenářů přenést charaktery postav na jeho samotného. Což nebyla pravda, jelikož si pití užíval a velkou část svého času trávil v hospodách. Amis neoblomný ve svém přesvědčení, že jeho inspirace nepřišla z láhve řekl: "Ačkoliv pití může hrát svou roli ve spisovatelovo životě, nemusí ji hrát v jeho práci." Že to byl Amisův případ, dosvědčuje i jeho disciplína k psaní. Po mnoho let Amis dodržoval svůj přísný režim, ve kterém bylo psaní a pití striktně odděleno. Rána byla věnována psaní s minimálním výkonem 500 slov. S pitím začínal kolem poledne, když splnil výkon. Nicméně podle Clive Jamese dosáhl Amis bodu, kdy už jeho pití nebylo povbuzující, ale spíše otupující vůči jeho výčitkám a lítostí nad svým chováním k Hilly. Jeho přítel Christopher Hitchens řekl: "Chlast ho nakonec dostal a okradl ho o jeho vtip a šarm a také o jeho zdraví."

 

Bibliografie

Básně

  • 1947 Bright November
  • 1953 A Frame of Mind
  • 1954 Poems: Fantasy Portraits
  • 1956 A Case of Samples: Poems 1946–1956
  • 1962 The Evans County
  • 1968 A Look Round the Estate: Poems, 1957–1967
  • 1979 Collected Poems 1944–78

 

 

Beletrie
Novely

  • 1948 The Legacy (unpublished)
  • 1954 Lucky Jim
  • 1955 That Uncertain Feeling
  • 1958 I Like It Here
  • 1960 Take a Girl Like You
  • 1963 One Fat Englishman
  • 1965 The Egyptologists (with Robert Conquest)
  • 1966 The Anti-Death League
  • 1968 Colonel Sun: a James Bond Adventure (pseud. Robert Markham)
  • 1968 I Want It Now
  • 1969 The Green Man
  • 1971 Girl, 20
  • 1973 The Riverside Villas Murder
  • 1974 Ending Up
  • 1975 The Crime of the Century
  • 1976 The Alteration
  • 1978 Jake's Thing
  • 1980 Russian Hide-and-Seek
  • 1984 Stanley and the Women
  • 1986 The Old Devils
  • 1988 Difficulties with Girls
  • 1990 The Folks That Live on the Hill
  • 1991 We Are All Guilty
  • 1992 The Russian Girl
  • 1994 You Can't Do Both
  • 1995 The Biographer's Moustache
  • 1995 Black and White (unfinished)

 

 

Krátké příběhy

  • 1962 My Enemy's Enemy
  • 1980 Collected Short Stories
  • 1991 Mr Barrett's Secret and Other Stories
  • 1960 "Hemingway in Space" (short story), Punch December 1960

 

 

Literatura faktu

  • 1957 Socialism and the Intellectuals, a Fabian Society pamphlet
  • 1960 New Maps of Hell: a Survey of Science Fiction
  • 1965 The James Bond Dossier
  • 1965 The Book of Bond, or Every Man His Own 007 (pseud. Lt.-Col William ('Bill') Tanner)
  • 1970 What Became of Jane Austen?, and Other Questions
  • 1972 On Drink
  • 1974 Rudyard Kipling and His World
  • 1983 Everyday Drinking
  • 1984 How's Your Glass?
  • 1990 The Amis Collection
  • 1991 Memoirs
  • 1997 The King's English: A Guide to Modern Usage (name in part a pun as he was sometimes called "Kingers" or "The King" by friends and family, as told by his son Martin in his memoir Experience)
  • 2001 The Letters of Kingsley Amis, Edited by Zachary Leader
  • 2008 Everyday Drinking: The Distilled Kingsley Amis, Introduction by Christopher Hitchens (an omnibus edition of On Drink, Everyday Drinking and How's Your Glass?)